Kitzbühelské Alpy, 2. část

Geologie
Kitzbühelské Alpy jsou součástí tzv. drobového pásma a hlavními zdejšími horninami jsou břidlice a fylity. Horské tvary a ledovcové kary jsou většinou mírné, jsou tu zelené svahy, na nichž objevíte rozsáhlé vysokohorské pastviny. Ale jsou tu i skalní útvary z vápence a z dolomitových útvarů, např. u Großen Rettensteinu.

V západní části Kitzbühelských Alp vede většina údolí severo-jižním směrem, ale ve východní části převažuje směr východ-západ. Alpské rysy má zdejší výrazná geologická rýha Längstalfurche v údolí Salzachtal. Tato takzvaná Tauernnordrandská prasklina (severní tauernský okraj) je geologickým zlomem, hrající významnou roli při vrásnění Alp, a dodnes vykazuje nápadné ohraničení a jakousi skalní hranici třítisícovek ve Vysokých Taurách.

Západní okraj pohoří je petrograficky poněkud méně výrazný, protože přechod do innsbruckých křemenitých fylitů je plynulý. Na severozápadě a na severu (údolí Inntal u Schwazu, Brixental a Steinernes Meer – Kamenné moře) přecházejí měkké vyvrásněné břidlice ve vápence a v dolomitové vápencové alpské skály.

Hlavní horniny Kitzbühelských Alp jsou rozděleny do dvou skupin podle doby jejich vzniku a ty starší pravděpodobně pocházejí z dob ordoviku. Hlubší komplex Wildschönauerských břidlic je málo rozrůzněn a nenajdete tam žádné fosílie, jenom sopečné usazeniny. Nad tím jsou až 600 m mocné, slabě metamorfované vyvřeliny z křemenného porfyru a tufu, zejména na západě (Hohe Salve, Hahnenkamm a Wildseeloder).

Nad porfyroidy leží několik horizontů břidlic z dob siluru, které jsou směrem nahoru často jílovité a písčité. V okolí střediska Kitzbühel naleznete též silurské vápence a na západě pak šedé hrubozrnné dolomitické vápence, přecházející na východě, u Leogangu, do Spielbergských Dolomitů. Zastoupeno tu je i postvariszikum s transgresními horninami s červenými břidlicemi z permu a s fluviálními pískovci z permoskythu. Všechny tyto vrstvy šedé drobové zóny pravděpodobně spoluvytvářely v dobách vrásnění i severní vápencové Alpy a byly přesunuty z krajin daleko na jihu k severnímu alpskému okraji.

Nejvyšší hory Kitzbühelských Alp se nacházejí převážně v jihozápadní části pohoří a dosahují poněkud skromnějších výšek, asi 2.500 metrů nad mořem. Nejvyšším vrcholem Kitzbühelských Alp je Kreuzjoch, jež se tyčí do nadmořské výšky 2.558 m. Zhruba uprostřed pohoří leží známé lyžařské středisko Kitzbühel.

Další nejvyššími horské vrcholky:
• Torhelm, 2494 m
• Salzach Geier, 2469 m
• Schafsiedel, 2447 m
• Kröndlhorn, 2444 m
• Großer Galtenberg, 2424 m
• Geißstein, 2366 m
• Großer Rettenstein, 2362 m
• Großer Beil, 2309 m
• Sonnenjoch, 2287 m
• Wildkogel, 2224 m
• Kleiner Rettenstein, 2216 m
• Steinbergstein, 2215 m

Kitzbühelské Alpy jsou velmi intenzivně navštěvovány turisty. Kromě nesčetných horských chat a soukromých penzionů ideálních k občerstvení i k ubytování, je zde také velké množství chat v majetku Alpského sdružení - Alpenvereinshütte.