Jste zde

Silvretta

Silvretta je skupina pohoří centrálních Východních Alp. Rozprostírá se v rakouských spolkových zemích Tyrolsko a Vorarlbersko a ve švýcarském kantonu Graubünden. Na vrcholu Dreiländerspitze je hranice mezi Tyrolskem, Vorarlberskem a Graubündenem.

V pohoří Silvretta se vypíná k obloze mnoho "třítisícových" vrcholů. Zejména na severní rakouské straně, a ve Švýcarsku pak severně od průsmyku Flüelapass, narazíte na celou řadu velkých i malých ledovců. Proto se také tamní oblast nazývá "Modrá Silvretta".

Silvretta je rozdělena do dvou částí, větší část území se nachází ve Švýcarsku. Rakouská část pohoří je však mezi horolezci a turisty daleko známější. Nejvyšší vrchol pohoří Piz Linard se nachází ve Švýcarsku. Největší ledovec naopak leží na druhé straně, v Rakousku.

Pohoří hraničí s následujícími horskými skupinami Alp:

• Rätikon (na severozápadě)
• Verwallgruppe (na severu)
• Samnaungruppe (na východě)
• Sesvennagruppe (na jihu)
• Albula Alpen (na jihozápadě)
• Plessur Alpen (na západě)

Hranice

V jižní části tvoří hranici řeka Inn v Unterengadinu, odtud hranice pokračuje na jihozápad přes údolí Val Susasca k průsmyku Flüelapass a údolí Flüelatal do Davosu.

Západní hranice vede od Davosu, kolem jezera Davoser See k průsmyku Wolfgangpass a přes Lareter Bach ke Klostersu. Podél Landquartu postupuje hranice pohoří k vesnici Klosters. Odtud jde dál podél potoka Schlappiner Bach až k hoře Schlappiner Joch. Odtud směřuje hranice dolů do údolí Gargellental podél potoka Valzifenzer Bach a kolem Suggadinu k soutoku s říčkou Ill u St. Gallenkirchu.

Na severu hranice vede v Montafonu od St. Gallenkirchu přes Gaschurn a Partenen na Zeinisjoch. Z Zeinisjochu pak vede opět dolů skrz Paznaun na Galtür a podél Trisanny dál, až na Ischgl.

Východní hranice probíhá od Ischglu podél Fimberbachsu směrem nahoru k průsmyku Fimberpass a údolími Val Chöglias a Val Sinestra pokračuje k soutoku Branclabachu s Innem.

Mezinárodně uznávaná klasifikace rozdělení Alp do dílčích skupin není stále vytvořená a tak popsané hranice Silvretty, jakož i vlastní definice pohoří odpovídají názorům horolezců a turistů z německy mluvících zemí, jak se vyvinuly v průběhu mnoha desetiletí.

Podskupiny

Alpský spolek rozděluje pohoří Silvretta celkem do pěti podskupin, na část Westsilvretta (Západní Silvretta), Mittelsilvretta (Střední Silvretta), Ostsilvretta (Východní Silvretta), Nordsilvretta (Severní Silvretta) a Südsilvretta (Jižní Silvretta).

Západní Silvretta je rozdělena do následujících podskupin:

• Heimspitz-Valisera-Gruppe
• Rotbühlspitzgruppe
• Garneragruppe
• Valgraggeskamm
• Hochmaderergruppe
• Litzner-Seehörner-Gruppe
• Fergengruppe

Střední Silvretta je rozdělena do následujících podskupin:

• Skupina Silvrettahorn
• Buingruppe a Flianakamm
• Skupina Dreiländerspitze s Cotschenem
• Augstenberggruppe
• Vermuntkamm

Východní Silvretta je rozdělena do následujících podskupin:

• Fluchthorngruppe
• Jamtalkamm
• Larainkamm
• Tasnagruppe s jihovýchodním předhůřím

Severní Silvretta obsahuje pouze podskupinu:

• Vallülagruppe

Jižní Silvretta se dělí na tyto podskupiny:

• Verstanklagruppe a Vereinakamm
• Vernelakamm
• Flessgruppe
• Flüelagruppe

Deset nejvyšších vrcholů:

Piz Linard, Švýcarsko, 3.411 m